Test na potravinové intolerance
umožňuje měřit koncentrace specifických protilátek třídy IgG proti více než 200 různých potravin. Tyto imunoglobuliny podtřídy IgG4 jsou zásadně odlišné od specifických IgE proti potravinám, které signalizují zcela odlišnou alergickou reakci.
Potravinová alergie je poměrně běžná, již dlouhá léta známá klasická alergická reakce vyvolaná přítomností imunoglobulinů třídy IgE. Obvykle vzniká v návaznosti několika málo minut po jídle, reakce bývá bouřlivá, se silnou reakcí imunitního systému. Zde pro určení specifického alergenu obvykle provádíme test ALEX – Allergy Explorer.
Potravinová intolerance je způsobována imunoglobuliny IgG, nikoliv IgE. Je mnohem méně známá a její diagnóza byla doposud mnohem složitější. Hlavní příčinou je fakt, že reakce při potravinové intoleranci nastupuje s významným zpožděním – až po desítkách hodin či několika dnech po kontaktu s danou potravinou. Projevy jsou také plíživé a méně charakteristické, což vede k tomu, že u většiny pacientů není správně stanovena diagnóza, často jsou obtíže nesprávně přiřazovány k jiným diagnózám a nemocní jsou nesprávně léčeni.
Podle posledních informací se ukazuje, že 20 – 30 % obyvatelstva trpí v různé míře klinicky významnými příznaky potravinové intolerance! Naše i celosvětové zkušenosti ukazují, že pokud nemocní s pozitivitou protilátek IgG4 proti konkrétním potravinám tyto potraviny vyloučí ze své stravy, během krátké doby několika týdnů začnou zaznamenávat výrazný úbytek intenzity svých obtíží a začnou si uvědomovat celkové zlepšení svého zdravotního stavu.
Mezi nejčastější projevy potravinové intolerance patří mimo jiné bolesti hlavy a břicha, problémy s trávením, zadržování vody v organismu, zvýšená nemocnost s projevy snížené imunity, kožní problémy jako jsou ekzémy a akné, psychické poruchy jako deprese, úzkosti, nadváha nebo naopak váhový úbytek, poruchy spánku, chronická únava či hyperaktivita.
Největší problémy přinášejí trávicí obtíže – nadýmání, pálení žáhy, záněty žaludku nebo střeva, zácpa, průjem, nauzea nebo afty v ústech. Velmi často jsou obtíže označeny diagnózou syndrom dráždivého tračníku. Jedná se zažívací poruchu s bolestí břicha, sahající od břišního dyskomfortu až po výrazné křeče, dále nadýmání, škroukání v břiše, průjmy či zácpu. Většina lidí se snaží své problémy zvládat sami, ani nevyhledají lékaře, někdy však obtíže jsou tak výrazné, že vedou k opakovaným návštěvám specialisty. Syndrom dráždivého tračníku patří mezi nejčastější onemocnění trávicího traktu. V případě výraznějších obtíží či nově se objevivších problémech je nutné podstoupit odborné gastroenterologické vyšetření, které vyloučí střevní zánět či nádorové onemocnění! Syndrom dráždivého tračníku je sice dlouhodobé onemocnění, ale dá se léčit. Příčina syndromu dráždivého tračníku nebyla jednoznačně prokázána a tak intolerance potravin představuje v současné době jednu z nejpravděpodobnějších příčin. Léčba pak spočívá v komplexním psychosomatickém přístupu, úpravě životního stylu a stravování, zvláště s minimalizací dopadů stresu a s vyloučením potravin, spouštějících patologickou tvorbu IgG4 protilátek.
Příběh z naší ambulance:
Po známosti mne vyhledal významný zahraniční manažer, pracující ve vrcholové funkci farmaceutické! společnosti, trpící řadu let bolestmi hlavy, kolen, zad a velmi nepříjemnými zažívacími obtížemi. Žádná léčba mu doposud nepřinesla déledobou úlevu. Ano, různé chemické léky na chvíli pomohly, odstranily bolest. Ale po jejich vysazení se obtíže vrátily. Neméně nepříjemné pro něj bylo i to, že nebyl schopen zhubnout svých zhruba 10 kg nadváhy. Po pečlivém rozboru jeho obtíží a vyšetření jsme se domluvili, že by rád podstoupil náš test k vyšetření potravinové alergie. Výsledek překvapil i mne: s tak vysokou hodnotou protilátek proti kaseinu jsem se za svou praxi ještě nesetkal. Hodnoty několika dalších potravin již tak vysoké nebyly. Nasadili jsme tedy přísnou eliminační dietu s vyloučením zjištěných potravin, na prvním místě kravského mléka a všech jeho podob. Výsledek léčby byl ohromující: již během prvních několika dní se začal cítit mnohem lépe, vrátila se mu energie a postupně ustoupily všechny zdravotní problémy…
Potraviny, nejčastěji vyvolávající intoleranci jsou mléčné výrobky, pšenice (lepek – objevuje se u více než 5 % lidí), vejce, brambory a další lilkovité rostliny, kvasnice, mořské ryby a mnoho dalších.
Potraviny, zahrnuté v testu jsou například: ječmen, pohanka, kukuřice, pšenice, špalda, proso, oves, rýže, žito, kravské mléko, ovčí mléko, kozí mléko, vaječný bílek, žloutek, hovězí, kuřecí, skopové, vepřové, krůtí, srnčí, treska, krab, sleď, makrela, losos, mečoun, mořský okoun, pstruh, tuňák, brambory, sója, slunečnicová semena, rajčata, lilek, avokádo, červená řepa, brokolice, mrkev, květák, čekanka, celer, fazole, pórek, čočka, cizrna, cibule, česnek, jablko, meruňka, banán, hroznové víno, kiwi, citron, ananas, jahoda, mandle, para ořech, kešu, kokos, lískové ořechy, arašídy, vlašské ořechy, chilli, zázvor, máta, muškátový oříšek, pepř, sezamové semínko, vanilka, kakaový bob, káva, čaj, pivovarské i pekařské kvasnice.
Potraviny, zahrnuté v komplexním testu více než 200 potravin:
Potraviny, zahrnuté ve skríninkovém testu 20 nejrizikovějších potravin:
Více informací na: Intolerance – Pokroky v klinické imunologii (.pdf)